Z Krkonoš
Z Krkonoš
Jedu z Krkonoš
Z Krkonoš
Vypadám jak Krakonoš

Ta dudu dada
V parníku
Ta dudu dada
Z mraku
Ta dudu dada

Na začátku cesty
Potkal Ríša svoje štěstí
Na začátku cesty
Už Ríša potkal svoje štěstí

Na začátku cesty
Jsem poznal svoje štěstí
Od Jarka dostal pěstí

V tomhle okamžiku
Jedu do Parníku
Dělat politiku
S Ríšou

Já mluvil o Slaníku
A o řezníku
Mmm mm

Praha je jenom hostel
Praha je jenom hostel
Praha je jenom hostel
Tam mám svou postel
A koho ví

Pověz teď skrze písně
Celou tu pravdu
Kterou nám furt nechceš říct

Pověz skrze písně
Celou tu pravdu
Co nám nechceš říct

Nejčastěji
Tam mám své štěstí
Kvůli kterého mi vyhrožuješ pěstí
Mám tam převážně svoje děti
Které dneska měly Mikuláše a Čerta
A volaly
Táto, táto
Byli jsme hodní
Dostali jsme jenom
Dva uhlíky
Táto, táto, táto, táto
Byli jsme hodní
A dělali jsme na čerta
Budliky, budly

Marně se lidi ptají
Proč ti tam, co sedí
Jsou nejlepší v tomto kraji
Marně se lidi ptají
O čem zpívají

Proto, proto, proto
Na vlastní oči to vidíte
Na vlastní oči to vidíte
Marně se divíte

Nevím už
Nevím už
Nevím už
Jsem totiž levý muž
A ty jsi pravý muž

A tam se ty děti smějí
Komu?
Že už půjdou domů
A budou vyprávět:
Včera jsme byli na Krajčovi
A Nohavicovi
Mluvili sprostě
A hrozně
A ten Dědek taky
Dědku, Dědku, Dědku
Dědku, Dědku, Dědku
Co říkáš naši Ostravě?

Co jiného zbývá Pražákům
Než se vymezovat vůči Ostravě
Neboť to, co máme tady
Oni tam vážně nemají

Ani v pití, ani v potravě
Ani v babách, ani v Holešovicích

Takový Dědek tady sedí
Poslouchá, co se tu děje
A neví
Prostě neví

Dědek tu sedí a neví
Dědek tu sedí a neví
Dědek tu sedí a neví
Co ti dva zpívají

Upřímě řečeno já taky ne
Upřímě řečeno já taky ne
Můj táta vždycky říkal:
Jarine, Jarine
Míň je víc
Jarine, Jarine
Míň je víc
Jarine, Jarine
Míň je víc
A pak už nic