Ve Slezském muzeu v oddělení třetihor
Je bílý krokodýl a medvěd a liška
A kamenní trilobiti
Chodí se tam jen tak, co noha nohu mine
Abys viděl, jak ten život plyne
Jaké je to všechno pomíjivé živobytí

Pak vyjdeš do parku a celou noc se touláš noční Opavou
A opájíš se představou
Jaké to bude v ráji
V pět třicet pět jednou z pravidelných linek
Sedm zastávek do Kateřinek
Ukončete nástup - dveře se zavírají

Budeš-li poslouchat a nebudeš-li odmlouvat
Složíš-li svoje maturity, vychováš pár dětí
A vyděláš dost peněz
Můžeš se za odměnu svézt na velkém kolotoči
Dostaneš krásnou knihu
S věnováním zaručeně

A ty bys chtěl plout na hřbetě krokodýla
Po řece Nil a volat - Tutanchámon vivat! Vivat!
Po egyptském kraji
V pět třicet pět jednou z pravidelných linek
Sedm zastávek do Kateřinek
Ukončete nástup - dveře se zavírají

Pionýrský šátek uvážeš si kolem krku
Ve Valtické poručíš si čtyři deci rumu
A utopence k tomu
Na politém stole na ubruse píšeš svou rýmovanou Odyseu
Nežli přijde někdo
Abys šel už domů

Ale není žádné doma, jako není žádné venku
Není žádné venku, to jsou jenom slova
Která obrátit se dle libosti dají
V pět třicet pět jednou z pravidelných linek
Sedm zastávek do Kateřinek
Ukončete nástup - dveře se zavírají

Možná si k tobě někdo přisedne
A možná to zrovna bude muž
Který osobně znal Egypťana Sinuheta
Dřevěnou nohou bude vyťukávat do podlahy
Rytmus metronomu
Který tady klepe od počátku světa

Nebyli jsme, nebudem a nebyli jsme, nebudem
A co budem, až nebudem
Jen navezená mrva v boží stáji
V pět třicet pět jednou z pravidelných linek
Sedm zastávek do Kateřinek
Ukončete nástup - dveře se zavírají

Žena doma pláče a děti doma pláčí
Pes potřebuje venčit
A stát potřebuje daň z přidané hodnoty
A ty si koupíš krejčovský metr
A pak nůžkama odstřiháváš
Pondělí, úterý, středy, čtvrtky, pátky, soboty

V neděli zajdeš do Slezského muzea
Podívat se na vitrínu
Kterou tam pro tebe už mají
V pět třicet pět jednou z pravidelných linek
Sedm zastávek do Kateřinek
Ukončete nástup - dveře se zavírají