Seděl jsem za stolem a básně čet
Rádio hrálo
Vtom slyším ťukání na parapet
Tak tiché, že se mi možná jen zdálo
Zastřený mužský hlas z chodníku
Tiše se ptal
Nerad vás ruším, pane básníku
Ale mohli bychom na chvíli dál?

V předsíni podal mi deštník a plášť
A láhev vína
Jako bych někde už viděl tu tvář
Byla to tvář, na kterou se nezapomíná
V průvanu zhasla mi svíčka
Zvenku studený vítr vál
Na chodbě na dlaždičkách
Za ním černý havran stál

Usedl do křesla a černý pták
Sedl mu v klíně
Bodlo mě u srdce, když spatřil můj zrak
Že z podešví mu trčí koňské žíně
Tak nás tu máte, jak jste si přál
Na lampu padl stín
Přes psací stůl když mi vizitku dal
Firma Ďábel a Syn

V tolika nocích a v tolika dnech
Jsem ho vzýval
Volal ho na pomoc, když docházel dech
A teď jsem se mu z očí v oči díval
Cítil jsem konopnou smyčku
Jak mi svírá krk
Když ze záňadří vytáhl ceduličku
A dlouhý husí brk

Za kapku krve tě zahrnu vším
Co budeš žádat
Vidět to, co jiní nevidí, tě naučím
A slova k slovům v písně skládat
Co za to žádáš? Ptal jsem se, ptal
Jsem jen nuzný tvor
A havran v rohu zakrákal
Never more

Na dlani zaschlou kapku krve mám
A tma je v sále
Když přijdou lijáky, tak bolí ten šrám
A ono - podívej se z okna - prší stále
Nešťastně šťastný v půlce života
Kymácející se vor
A havran na rameni skřehotá
Svoje Never more