Napsal jsem si píseň
Je to píseň tato
Melodie nic moc
Ani slova žádné zlato
Napsal jsem ji jen tak
Z radosti a štěstí
Že už zase mohu
Nikdo nehrozí mi pěstí

Píšu, co chci
Co se mi chce
Co mé srdce žádá
A pan kritik
Hudební znalec
Z toho strádá

Já ho chápu
Já mu rozumím
Já jinak písně skládat neumím
Možná že umím
Ale nechci
Možná jsem propadl v poslední lekci
Propadl pozlátku peněz a slávy
Jenže co s tím, když mě to tak baví

Milý pane
Promiňte, že hraju
Já se kaju
Promiňte, všichni
Domácí i cizí
Já už mizím
Pomalu mizím

Napsal jsem si píseň
Sloku, refrén, sloku
Tak nějak to dělám
Už třicet pět roků
Celé dlouhé roky
V levné masce barda
Hraju si a zpívám
A bavím se jak malý Jarda

Hraju, co chci
Co se mi chce
Co mé srdce žádá
A pan kritik
Hudební znalec
Z toho strádá

Pro něj jsem šejdíř
Pro něj jsem kujón
Pro něj jsem prošlý slepičí bujón
Pro něj jsem bluma spadlá z višně
Pěvkař a frajer tvářící se pyšně
Zhouba národa, špatný vzor
Krycí jméno nevermore

Promiňte všichni
Že ještě hraju
Já se kaju
Promiňte všichni
Domácí i cizí
Já už mizím
Pomalu mizím