Mám všeho dost, už se unavím snadno
Ani ty písně mi nejdou jak dřív
Chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno
Někam, kde nikdo mě nezaměří

Kamarád nalil mi štamprli velkou
Povídal: Tohleto spraví ti chuť
Zejtra tě u vodky seznámím s Věrkou
Pak s Věrkou usni a s vodkou se vzbuď

Ale všechno je marný, ráno je chladno
Z vodky i z Věrky jen kocovina
Chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno
A přestat vysílat volací znak

Lezou mi z krku všichni a všechno
Hlasivky tejrat, na kytaru dřít
Chtěl bych jak ponorka až na dno lehnout
Někam, kde nikdo mě nezaměří...