Jak mi tak docházejí síly, já pod jazykem cítím síru
Víru, ztrácím v sebe víru a to mě míchá
Minomety reflektorů střílí
Jsem malým terčem na bitevním poli
Kdekdo mě skolí a to mě bolí, u srdce píchá

Rána jsou smutnější než večer
Z rozbitého nosu krev mi teče
Na čísle padesát šest jedna nula devět nikdo to nebere

Rána jsou smutnější než večer
Na hrachu klečet, klečet, klečet
Opustil mě můj děd Vševěd a zas je úterek

Jak se ti vede?
No někdy fajn a někdy je to v háji
Dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny mi hrají

Jak říká kamarád Pepa:
Co po mně chcete, slečno z první řady
Vaše vnady mě nebaví a trošku baví
Sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla
Píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví

Rána jsou smutnější než večer
Z rozbitého nosu krev mi teče
Na čísle padesát šest jedna nula devět nikdo to nebere

Rána jsou smutnější než večer
Na hrachu klečet, klečet, klečet
Opustil mě můj děd Vševěd a zas je úterek

Jak se ti vede?
No někdy fajn a někdy je to v háji
Dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny mi hrají
Tú tú tú...

Má malá Lenko, co teď děláš
Chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky
A čas pádí a já jsem tady a ty zas jinde
Až nebudu, říkej, žes mě měla
To pro tebe jsem skládal tyhle sloky
Na hrachu klečel a hloupě brečel a světu dával kvinde

Rána jsou smutnější než večer
Z rozbitého nosu krev mi teče
Na čísle padesát šest jedna nula devět nikdo to nebere

Rána jsou smutnější než večer
Na hrachu klečet, klečet, klečet
Opustil mě můj děd Vševěd a zas je úterek

Jak se ti vede?
No někdy fajn a někdy je to v háji
Dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny mi hrají
Tú tú tú...