Po kolena v hnědém blátě muži jdou
Roje svatojánských mušek
Sedají na hlavně pušek
Smrt má tvář nevinnou, nevinnou

Opřeni o kmeny stromů muži spí
Spánek jako černá kočka
Kdo se probuzení dočká
Jen každý desátý, desátý

Rudé plody lesních malin muži sní
Po tvářích jim šťáva stéká
Obzor jako tmavá řeka
Obloha krvácí, krvácí

Beze jmen a bez příjmení muži jdou
V katedrálách lesních samot
Zvony zní jak myší šramot
Zvony zní nad hlavou, nad hlavou

Kolem zapálených ohňů muži spí
Z popele jak z černé pěny
Znovunarozený Fénix
Vyletí, vyletí, vyletí