Hudba / videoklip:

» YouTube »

Text písně:

*Jarek Nohavica:* Vy, kdož máte uši k slyšení a oči k dívání Všichni lidé dobré vůle, slyšte moje zpívání Chci vám vylíčit příběh smutný jako život sám O tiché bolesti, kterou na duši mám V městě Olomouci, v starobylé metropoli Hané Se narodilo dítě samým ďáblem znamenané Neboť rudou skvrnu velikosti lipového listu Mělo na tváři smích soudce nezrozené v Kristu? Jeho ubohá matka, jejíž jméno není známo Jej položila ke zdi kaple na chladivý mramor Aniž komu řekla o tom, aniž zmínila se muži Který její tělo ke své rozkoši jen užil *Pio Squad:* Seděl jsem vedle ní ve špinavym bordelu Jenom tiše plakala a držela mě za ruku Na sobě neměla nic a měla dělat robotu Uměla se mile usmívat a prodávat nahotu *Jarek Nohavica:* Dítě nalezeno bylo mrtvé druhého dne z rána Otec/kněz řekl, že tak zněla vůle všemocného pána A soudní lékař suchou řečí v policejní češtině Napsal, že smrt nastala podchlazením V noci zhruba ve 3 hodiny *Pio Squad:* Ale netoužila po ničem než po chvíli ticha Přitiskla se ke mně, začala mi šeptat do ucha Že už nemůže dál, že ztrácí víru ve všecko Vyprávěla o tom, jak jí zaškrtili děcko *Jarek Nohavica:* Oné noci já v tamtěch místech jsem byl Avšak jiné jsem věci dělal, zpíval a pil Dvacet metrů stranou kaple, na lavičce, s lahví vína Jsem zpíval a tvou blůzu rozepínal *Pio Squad:* Povídala pěkný věci o svým manželi Co po ránu jí probouzí hned pěstí do hlavy A její rodiče že po porodu jí hned odhodili Dvacet let jí bylo a už jí docházely síly *Jarek Nohavica:* Svlíkni si košilku, lásko moje Do rána bílého daleko je Do rána bílého ještě kousek Krásné je, když lidi milujou se *Pio Squad:* Já tam seděl jako cvok a nebyl schopnej slova Před jejím pohledem už nedalo se vůbec nikam schovat Pak si lehla na postel a začla usínat Zeptala se, jestli se o ní můžu postarat *Jarek Nohavica:* Jaký sen se mu zdál, na co myslelo k ránu Když vychládalo jeho tělo v bílém povianu? Zda vidělo tmu, zda vidělo hvězdy Tváří k obloze a hlavičkou ke zdi *Pio Squad:* Pak už nevnímala a já přes ní položil deku Vyšel jsem do noci ven a dusil v sobě kus vzteku Myslel jsem na její strach, na každou její ránu Jakej sen se jí zdál a na co myslela k ránu *Jarek Nohavica:* Jistě slyšelo můj hlas, který parkem zněl Jistě volalo a já ho neslyšel Já ho neslyšel a nešel tam, kam jít bylo nutné Od té noci mé písně jsou bez výjimky smutné *Pio Squad:* Nechal jsem jí tam ležet a šel pomalu domů Proč jsem jí nevytáhl pryč z těch pekelnejch drápů Chtěl jsem si jenom užít, nevěděl, co bylo nutný Od tý doby jsou mý písně bez výjimky smutný *Jarek Nohavica:* Čas odnáší naši bolest zvolna nahoru A hanácká rovina se táhne k obzoru Jako prsty se k nebi tyčí olomoucké věže A to já jsem byl, kdo tam na mramoru ležel A to já jsem byl, a to já jsem byl A to já jsem byl - já tam byl - já jsem byl - já tam byl Kdo tam na mramoru ležel, to já jsem byl... (!)

? Speciální znaky: *tučně*

Přispěvatel: Můžete uvést svoje jméno nebo přezdívku

Napište prosím číslicemi: jedna pět tři (!)